Autor procestoval – většinou pěšky – celou rakousko-uherskou monarchii i část Německa a své zkušenosti a dojmy uplatňoval ve svých povídkách.Nejlépe se mu dařily humoresky a satiry, v nich zesměšňoval české i cizí maloměšťáctví, ale dokázal si v řadě z nich utahovat sám ze sebe, což na přelomu devatenáctého a dvacátého století nebylo zcela běžným společenským jevem.